|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
|
|
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
|
|
|
Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fatka, Oldřich (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...
|
|
|
Role ekologických faktorů při udržování sexuality
Toman, Jan ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Existence a široké rozšíření pohlavního rozmnožování navzdory jeho očividným nevýhodám je jednou z největších otázek evoluční biologie. Podle teorie zamrzlé plasticity by se měl zásadně odlišovat průběh evoluce pohlavních a nepohlavních druhů. Jedním z jejích teoretických důsledků jsou i odlišné ekologické preference těchto druhů. Pohlavní druhy by měly upřednostňovat bioticky i abioticky proměnlivé habitaty, protože se dokáží rychle a vratně přizpůsobit momentálním podmínkám tohoto prostředí. Naopak nepohlavní druhy by měly mít jasnou výhodu v bioticky i abioticky stabilních habitatech, neboť se v delším časovém horizontu dokáží dokonale přizpůsobit i extrémním faktorům prostředí. Tyto předpovědi jsem se rozhodl otestovat formou metastudie na srovnání starobyle nepohlavních skupin (u kterých si můžeme být jisti, že jsou obligátně nepohlavní, dlouhodobě evolučně životaschopné a nejde jen o krátkodobě úspěšné klony) s jejich sesterskými či blízce příbuznými ekologicky srovnatelnými pohlavními skupinami. Hypotéza o abioticky i bioticky homogennějším charakteru prostředí obývaném těmito nepohlavními skupinami byla provedenou studií podpořena. Naopak hypotéza, vycházející z předpokládané schopnosti nepohlavních skupin se v delším časovém měřítku přizpůsobit širšímu rozmezí podmínek prostředí, testovaná...
|
host ::
RSS.